↑ Return to Odborné články

Přírodě blízké hospodaření v lesích Železných hor

Ing. Pavel Starý, ing. Martin Vlasák

Pod tímto názvem proběhl dne 27. 5. t. r. na LS Ronov n. D. seminář, jehož cílem byla propagace přírodě blízkého hospodaření v lesích. Seminář pořádala Společnost přátel přírodě blízkého lesa (SPPBL) ve spolupráci s CHKO Železné hory, LČR, s. p., LS Ronov n. D. a OkÚ Chrudim za podpory MŽP ČR.

Cílem činnosti SPPBL je výzkumná, dokumentační, propagační a výchovná činnost v oblasti přírodě blízkého hospodaření v lese, ochrany přírody a krajiny a spolupráce s orgány a organizacemi podobného zaměření. SPPBL je nezisková organizace. Mezi zakládající členy společnosti patří pracovníci s. p. LČR, Správy CHKO a Státní správy lesů, jejichž cílem je uplatňovat společné poznatky a zkušenosti ve prospěch rozvoje lesů.

Seminář byl rozdělen na část teoretickou a na ukázky hospodaření v terénu. V úvodu seznámil ing. Jaroslav Zezula z ředitelství LČR účastníky s koncepcí hospodaření u s. p. LČR. Lesní správce ing. Jiří Černík přítomným přiblížil podmínky lesní správy a problematiku hospodaření, zejména v oblasti CHKO. Za Správu CHKO promluvili vedoucí správy RNDr. František Bárta a ing. Radislava Nožířová, která účastníky semináře seznámila s podmínkami i cíli hospodaření v CHKO.

Posledním příspěvkem byl referát ing. Jiřího Fišery z Lesprojektu Hradec Králové, s. r. o. (který vypracovává na LS nový LHP) na téma “Vztah LHP a ochrana přírody, tvorba LHP ve zvláště chráněných územích”. Teoretická část byla ukončena promítnutím videonahrávky z exkurze do Bavorska v r. 1997 na majetek pana von Rotenhana (viz LP 2/1998).

Venkovní ukázky se odehrávaly na čtyřech lokalitách. Každá lokalita prezentovala jiné stanovištní podmínky, jiné porostní typy i jinou problematiku hospodaření.

LOKALITA PAŘÍŽOV

Na lokalitě Pařížov byl předmětem ukázky porost 564 A. Nachází se převážně na kyselých lesních typech 3. lesního vegetačního stupně a lze jej zařadit do tří cílových hospodářských souborů (23, 43 a 45). Porost byl v minulosti obnovován s využitím přirozené obnovy. Nachází se zde prakticky všechna vývojová stadia lesa od náletů, nárostů, mlazin, tyčkovin a tyčovin až po kmenovinu.

Při obnově porostu převážily listnaté dřeviny, zejména buk a dub (zimní), z jehličnanů je zastoupen modřín, hloučkovitě smrk a vzácně jedle. Přitom v mateřském porostu je zhruba 70 % jehličnanů a 30 % listnáčů. V současnosti je dále rozvíjena přirozená obnova jednotlivých dřevin mateřského porostu, především prosvětlovacími a domýtnými sečemi – rychlost vyklízení porostu je závislá především na dopravní přístupnosti jednotlivých partií. V porostu se nacházejí doupné stromy buku, které budou ponechány přirozenému rozpadu. Tato lokalita jako jediná je mimo CHKO.

LOKALITA ZBOHOV

Další ukázka byla na lokalitě Zbohov ve dvou porostních skupinách 537 C6 a 537 C9. V prvním případě se jedná o porostní skupinu s vysokou biodiverzitou (zastoupeno 16 druhů dřevin) místy velmi diferencovanou se stupňovitým zápojem, nachází se zde hloučky zmlazeného smrku různého stáří, začíná se zmlazovat jedle, přítomno je zmlazení buku a místy agresivní klen. Na místní poměry je zde význačné zastoupení jedle (10 %).

V minulosti došlo k jejímu chřadnutí a odumírání, což je také příčinou vzniku velmi diferencované struktury některých částí porostní skupiny. V uplynulých 10-15 letech začala jedle výrazně regenerovat a v současnosti bohatě plodí. Porostní skupina je navržena k uznání pro sběr osiva jedle ve fenotypové kategorii A. V porostu budou prováděny úrovňové zásahy ve prospěch jedle a jakostních jedinců ostatních dřevin, které zároveň nepřímo podpoří zmlazení jedle. Tím již v podstatě bude zahájena obnova porostu, která bude zaměřena především na jedli.

Dlouhé clonění jí zajistí náležitý předstih i odpovídající strukturu porostu, přičemž těžba může být zaměřena na dosažení maximálního výnosu – uvolňováním cílových stromů, podporou tloušťkové diferenciace porostu a postupným odtěžováním stromů, které dosáhnou mýtní zralosti.

Porostní skupina 537 C9 byla v minulosti narušena kalamitou – větrnou a kůrovcovou, nachází se převážně na bohatých lesních typech 4. LVS. V okraji porostu se nachází nárosty smrku, uvnitř porostu je počínající zmlazení smrku a z porostní skupiny 537 C6 se začíná zmlazovat jedle. Během decennia byly provedeny dva obnovní zásahy ve prospěch zmlazení. Řediny vzniklé z nahodilých těžeb byly využity pro umělé vnesení jedle. Porost je tloušťkově diferencovaný, s dobrou zásobou a nadprůměrně produktivní, přičemž je prakticky čistě jehličnatý s převahou smrku (80 %).

Při dalším hospodaření tam, kde to terénní poměry a ohled na bezeškodné vyklízení dříví z mlazin dovolí, budou stromy těženy až po dosažení mýtní zralosti tzn. v praxi spíše delší obnovní dobu a zároveň maximální využívání produkčního potenciálu stanoviště. Delším cloněním následného porostu také bude možno zabezpečit odrůstání jedle a její náležité postavení v porostu. Buk jako meliorační dřevina bude vnesen částečně uměle jako jednotlivá příměs.

NPR KAŇKOVY HORY

Třetí ukázka se týkala souboru porostů v NPR Kaňkovy hory na živných a obohacených stanovištích 4. LVS – jedná se o “klasické” bukové hospodářství s příměsí cenných listnáčů. Část porostů je zároveň součástí genové základny Lichnice pro buk. Obnova v dospělých porostech nebyla systematicky prováděna a je spíše dílem náhody. Výchova mladých porostů byla v minulosti prováděna v podúrovni.

Hospodaření v této lokalitě je ovlivněno jednak zájmy ochrany přírody, jednak přítomností genové základny. To vede k prodloužení obmýtí a obnovní doby a vytváření porostů s větší věkovou i prostorovou diferenciací. Záměrem dalšího hospodaření je v mladých porostech provádět důsledně kladné úrovňové zásahy – podporou nadějných a jakostních jedinců včetně všech vtroušených dřevin. Cílem je vysoká biodiverzita a odpovídající struktura porostů a z produkčního hlediska pak produkce cenných sortimentů.

V dospělých porostech je třeba především vytříbit stromový inventář (genová základna) odstraněním netvárných a vidličnatých stromů v úrovni. V dalších krocích je třeba rozvinout obnovu v závislosti na terénu. Téměř stoprocentně se počítá s přirozenou obnovou, jedinou výjimkou na příhodných místech by bylo vnesení jedle místní provenience. V přiměřeném množství budou ponechávány doupné stromy a odumřelí jedinci buku (kvůli zvýšení biodiverzity zejména entomofauny), případně výstavky esteticky výrazných jedinců.

NPR LICHNICE

Poslední ukázka byla uskutečněna v lokalitě Hedvičina rokle v NPR Lichnice převážně na exponovaných až extrémních stanovištích v porostech převážně smíšených se značným zastoupením smrku (15-50 %), místy s víceméně přirozenou věkovou i druhovou strukturou (skály, sutě). V těchto porostech byla většinou prováděna pouze nahodilá těžba.

V minulosti značně vymizela jedle a i v současnosti její zdravotní stav není uspokojivý a je silně parazitována jmelím. U smrku byl zjištěn věk až 190 let. V jednotlivých porostech bude prováděn převážně účelový výběr smrku – zdravotní výběr, uvolňování nárostů listnáčů. Bude podporována přirozená obnova jedle vč. její ochrany. Hlavním záměrem bude udržení přírodního charakteru porostů. Nepřístupné nebo obtížně přístupné lokality s druhovou skladbou blízkou přírodě budou ponechány bez zásahu.

ZÁVĚR

Semináře se zúčastnili lidé prakticky z celé republiky – pracovníci LČR, s. p., státní správy lesů a správ CHKO a také místní odborní lesní hospodáři. Pořádání této akce je důkazem, že lesníci i ochranáři mohou nalézt společnou řeč, pokud dokážou sladit svoje cíle. Tím hlavním je obhospodařování lesa takovým způsobem, aby byly trvale a plnohodnotně plněny všechny jeho funkce – a ty se navzájem podmiňují. Ukazuje se zde také smysl státního vlastnictví lesů: zajišťování veřejného zájmu v lesích, jak to nastiňuje dokument LČR, s. p., – Program 2000.

Lesníci mají dostatečné možnosti, jak naplňovat veřejný zájem v lesích včetně ochrany přírody. Jednou z těchto možností je hospodaření blízké přírodě. Na závěr je třeba poděkovat všem organizacím, které se na uskutečnění semináře podílely, především pracovníkům LČR, s. p. a Ministerstvu životního prostředí ČR, které poskytlo finanční příspěvek na tuto akci.

Copyright (c) 1999 – Lesnická práce, s.r.o., LESS, spol. s r.o., Internet SERVIS, a.s.